pátek 28. dubna 2017

věda je převlečená víra

Nedávno jsme se doma už poněkolikáté dostali k tématu, že věda je převlečená víra. Já to tak vnímám, ale lidé v okolí to ještě nechápou. K poslední debatě nás právě přivedla komunikace s kamarádkou, která napsala, že jí víra nestačí a potřebuje opodstatněné argumenty, které poskytuje exaktní věda.

Nejprve jsem si myslel, že medicína není exaktní věda, tak jsem si nejprve přečetl popis exaktních věd na Wikipedii a uvěřil jsem, že medicína se dá považovat za exaktní vědu. Podle mě například psychologie patří do medicíny a psychologie není exaktní věda, protože se nelze v modelu oprostit od interakcí sledovaného subjektu. Z toho důvodu nepovažuji celou medicínu za exaktní vědu, ale pouze její části.

Exaktní věda znamená, že opakované testy na určitém modelu vrací přesné výsledky. Přesné znamená, že měřené hodnoty jsou v rámci určitých odchylek stejné. Jenže přesné neznamená správné. Ve vědeckém přístupu se tedy teorie považuje za správnou do doby, kdy se vyskytne důkaz který ji vyvrátí.

Ve vědě se nedá prokázat, že výsledek je správný, dá se pouze dokázat, že teorie je nesprávná.

Kdokoliv považuje vědecké výstupy za správné pouze aplikuje svoji víru. I vědci mají víru. Projevuje se to tím, že nejprve stvoří teorii a poté ji ověří. V tom slově se to právě ukazuje. Vědec věří ve správnost teorie a její ověření je následné utvrzení víry na základě vnějších důkazů.

Tvrdím, že většina z nás má víru ve vědecké poznání. Důkaz je jednoduchý: ověřili jste všechny teorie, kterým věříte? Nejspíš ne a nejspíš se o to ani nepokoušíte, protože máte dostatečnou víru. Kdybyste víru neměli, stále byste ověřovali vědecké výstupy. Vlastně stejně byste se i chovali, kdybyste měli víru v nesprávnost teorie.

Je to tedy jednoduché - věříme ve správnost vědy, ale jsme ovlivňováni prohlášeními, že víra je méněcenná oproti vědě. Spousta lidí si to myslí a přitom jen věří ve vědu. A o co více věří, o to více se bijí za svou víru a vedou svou náboženskou válku proti jinověrcům.